BĚLENÍ ZUBŮ
Tím, jak správně pečovat o zuby jsme se v našem časopise již zabývali. V dnešní době však mnoha lidem nejde jen o to, aby měli zuby zdravé, ale značný důraz kladou i na jejich celkový vzhled, na kterém se barva zubů rozhodně výrazně podílí. Získat výrazně bělejší úsměv přitom dnes již není příliš komplikované. Využít lze hned několika postupů.
Touha po zdokonalování vlastního vzhledu je modernímu člověku, jak se zdá, vlastní. Podmíněna je nejen neustále se zvyšujícími nároky společnosti, která na vzhled klade značný důraz, ale i snahou zaujmout své okolí, dosáhnout pocitu spokojenosti s vlastním tělem, vymanit se „z průměru“ a stát se úspěšným a oblíbeným. I když se může zdát, že k dosažení úspěchu a oblíbenosti není nutné vylepšovat vlastní vzhled, opak je v mnoha případech pravdou a právě nároky společnosti způsobují, že v určitých kruzích (pracovních profesích, aj.) je dokonalý vzhled hned první podmínkou umožňující další rozvoj.
K hubnutí a budování ideální postavy, barvení vlasů, péči o nehty a o pleť, kosmetickým zákrokům a mnoha dalším činnostem se tak, zcela pochopitelně, přiřadil i zájem o úpravu další části lidského těla – zubů. Vždyť právě zuby vystavujeme pohledům okolí při hovoru, a s každým úsměvem odhalujeme jejich stav. Kromě uspořádání a pozice zubů, velikosti mezizubních mezer a dalších faktorů, které se dají rovněž různými postupy částečně uzpůsobit, se úprava barvy zubů stala pro řadu lidí další součástí budování dokonalé image.
Bělení zubů přitom není nikterak čerstvou novinkou – první bělicí techniku za využití kyseliny chlorovodíkové popsal již v roce 1877 Dr. Chapple. Nicméně již záznamy ze starověkého Říma se zmiňují o snaze působit na barvu zubů pomocí jejich broušení popelem.
V porovnání s ostatními úkony, jejichž cílem je vylepšení vlastního vzhledu (diety, posilování, barvení vlasů, aj.), však můžeme bělení zubů považovat za praktiku poměrně dlouho opomíjenou, která své uplatnění nachází v širším měřítku až v současné době.
Barva zubů
Přirozené zabarvení zubů je u každého člověka individuální a v populaci tak nacházíme celou řadu odstínů, nejčastěji ovšem nažloutlé barvy.
Jak víme, povrch zubu je tvořen sklovinou, která má bílou, příp. lehce namodralou barvu. Pod sklovinou se nachází zubovina, neboli dentin, která díky vyššímu zastoupení organických složek nedosahuje takové tvrdosti jako sklovina. Barva zuboviny je dána do určité míry geneticky, ve svém základu má však nažloutlé zbarvení. Vrstva zuboviny je oproti sklovině výrazně silnější a z vnějšího pohledu vlastně „prosvítá“ skrze tenkou vrstvu skloviny. S přibývajícím věkem se navíc sklovina postupně obrušuje a ztenčuje, čímž se žlutavé zbarvení stává výraznějším. Barva zuboviny tak udává vnitřní zbarvení zubu.
Vnější zbarvení zubů je pak ovlivňováno zejména usazováním pigmentů obsažených v potravinách. Nejčastěji uváděné jsou v tomto ohledu např. káva, černý čaj, červené víno. Usazování těchto pigmentů usnadňuje špatná ústní hygiena, respektive usazování plaku. Ten, kromě hrozby vzniku zubního kazu a dalších komplikací, umožňuje snazší ukládání pigmentů.
Kromě potravinových pigmentů se k nejčastějším příčinám změny barvy zubů řadí kouření. Souvislost mezi vznikem nežádoucího zbarvení zubů a počtem vykouřených cigaret prokázala Studie Unilever Research z roku 2005.
Z dalších, méně častých příčin změny zbarvení zubů můžeme jmenovat například dlouhodobý zvýšený příjem fluoru (vznik drobných křídových skvrn na sklovině), úrazy zubů (krvácení uvnitř zubu), nebo tmavá změna barvy v důsledku pokročilého zubního kazu (odumírání zubu).
Jednotlivé bělicí techniky, kterými se budeme zabývat níže, však nelze využít ve všech případech. I před zahájením domácího bělení je tedy vhodné poradit se nejprve se stomatologem, který navrhne optimální řešení.
Možnosti bělení zubů
V zásadě je možné volit ze dvou základních přístupů a to bělení v domácím prostředí, nebo bělení odborné, probíhající v ordinaci stomatologa. Pro dosažení lepšího výsledku a jeho delší přetrvávání lze samozřejmě oba přístupy kombinovat.
Domácí bělení – První možnost představuje využití některé z široké nabídky zubních past s bělícím účinkem. Ačkoliv se o míře účinnosti jednotlivých past často diskutuje, přidržme se holých faktů. Pojmem zubní pasta s bělicím účinkem tedy rozumíme takovou zubní pastu, která nejčastěji obsahuje abrazivní látky (perlit, silice). Při čištění zubů tedy mechanickou cestou dochází k obrušování usazenin na zubech. Ačkoliv i tímto způsobem lze při pravidelném používání dosáhnout dobrého výsledku a metoda není příliš finančně náročná, je vhodná zejména pro lidi s přirozeně světlejším odstínem barvy zubů. Drobné částice zajišťující brusný efekt však mohou, zejména lidem s citlivými zuby a dásněmi, způsobit nepříjemné problémy.
Převážná většina bělicích metod však dnes stojí na využití peroxidu vodíku a hlavně karbamid peroxidu (peroxihydrát močoviny) a jejich účinek, zjednodušeně řečeno, spočívá v rozpouštění organických barviv ve struktuře zubu.
Pro domácí bělení jsou k dispozici jak pasty s obsahem peroxidů (v nižší koncentraci), tak nejrůznější gely užívané pomocí aplikátoru – čili formy, která kopíruje tvar chrupu. Do formy se aplikuje gel a po nasazení na chrup se nechává po určitou dobu působit (30 minut až 2-3 hodiny). Tento postup se opakuje denně, nebo i vícekrát během jednoho dne. Ve volně prodejných přípravcích je tak většinou obsažen pryžový základ, z kterého si pacient před použitím sám vytvaruje dle svého chrupu odpovídající formu.
Obdobně je možné zakoupit bělící proužky na jedno použití, které se nalepují na zuby a účinná látka (zpravidla rovněž karbamid peroxid) se nechává několik desítek minut působit. Tento postup se opět opakuje během celé bělicí kúry.
Odborné bělení – Představuje sice obvykle finančně náročnější metodu, nicméně cílového efektu je dosaženo výrazně rychleji. I při bělení ve stomatologické ordinaci se využívá aplikace peroxidů, ovšem v podstatně vyšší koncentraci - v prostředcích pro domácí bělení jde většinou o 5 až max.10, při odborném bělení pak až 35%.
Před samotným procesem bělení je významné pečlivé ošetření zubů, protože tato metoda vyžaduje, aby byl pacientův chrup v dobrém stavu. Nutností může být i předchozí odstranění zubního kamene. U lidí s poškozeným chrupem (zubní kaz, aj.), který není předem náležitě ošetřen, se bělení nedoporučuje.
V ostatních případech je možné zahájit bělení – nejprve je potřeba ochránit dásně pomocí speciální pryskyřice. Následně se nanáší na zuby koncentrovaný peroxid, který se aktivuje pomocí plazmové lampy nebo laseru, čímž dojde k urychlení bělení. Celý výkon trvá zhruba 90 minut.
Využití peroxidů ve vyšší koncentraci může mít u některých pacientů za následek přechodné zvýšení citlivostí zubů, zejména v reakci na teplo a chlad (nápoje, pokrmy). U lidí s citlivými zuby mohou tyto obtíže vyvolat i běžně dostupné přípravky s nižší koncentrací. Obvykle však k odstranění tohoto problému postačí mírná úprava režimu a používání šetrných prostředků k péči o zuby .
Lékař může rovněž na základě vyšetření chrupu a dalších informací získaných od pacienta doporučit místo odborného zákroku bělení domácí. V takovém případě sejme otisk zubů pacienta a nechá zhotovit přesně padnoucí pryžovou formu. Zároveň poučí pacienta o správném postupu při aplikaci gelu, případně první bělení proběhne pod jeho dohledem přímo v ordinaci. Posléze již pacient aplikuje gel pomocí formy v domácím prostředí podle pokynů lékaře. Samozřejmostí by měly být průběžné kontroly.
Bělení zubů by se nemělo provádět před 16. až 18. rokem věku, v případě poškozeného, neošetřeného chrupu, během těhotenství, a v případě zánětu dásní či ústní sliznice.
Mrtvé zuby, které bývají silně zažloutlé nebo černé barvy se dají vybělit pomocí tzv. vnitřního bělení, kdy stomatolog nejprve zub náležitě ošetří a odstraní všechny nečistoty, poté vloží do korunky bělící vložku a zub uzavře. Zhruba po sedmi dnech se pak vložka vyjme. V případě potřeby se celý postup opakuje. Alternativou je opět nanesení bělicího gelu, tentokrát vně i dovnitř zubu a osvícení plazmovou lampu. Tímto způsobem lze ovšem dosáhnout méně výrazného výsledku.
Bílé jako sníh…
Řada lidí se domnívá, že po vybělení zubů, ať už odborném, nebo prováděném doma za využití volně dostupných přípravků, budou jejich zuby bílé jako čerstvě napadlý sníh a že svůj úsměv budou moci srovnávat s úsměvem Hollywoodských filmových hvězd. Ti pak bývají často zklamáni výsledkem bělení, ačkoliv finální vzhled je velmi dobrý a zuby zesvětlaly až o několik odstínů. Je však nutné si uvědomit, že výsledek bělení je limitován původním přirozeným zbarvením zubů a také původem barevných změn, z nichž některé jdou ovlivnit hůře (např. šedavé změny v důsledku dlouhodobého užívání tetracyklinových antibiotik).
Obdobně je nutné si uvědomit, že o vybělené zuby je potřeba nadále pečovat a že vybělené zuby se po čase začnou opět zabarvovat. Doba, za kterou se tak stane je velmi individuální a závisí jak na dentální hygieně, tak na konzumaci výše uvedených potravin a nápojů s vysokým obsahem pigmentů, kouření cigaret apod.
Keramické fazety
Ačkoliv použití keramických fazet nepředstavuje v pravém slova smyslu bělicí metodu, dá se jich využít kromě řešení jiných dentálních problémů (zlomené zuby, příliš velké mezizubní mezery, asymetrické postavení předních zubů, aj.) také k úpravě barvy zubů.
Jedná se o tenké keramické plátky, které se napevno lepí přímo na přední plošky zubů. Před samotnou aplikací ošetřující lékař mírně zbrousí přední část zubů a sejme jejich otisk, podle kterého se následně fazety vyrábí v požadovaném odstínu. Při další návštěvě probíhá samotné lepení fazet, které se ve finální fázi ještě dolešťují.
K bělení zubů je dnes možné využít jak volně prodejných přípravků, tak podstoupit bělicí proces vedený rukou odborníka. V případě domácího bělení je vždy lepší se o výběru vhodného prostředku poradit se stomatologem a předejít tak případným nežádoucím účinkům. Při dodržení pokynů a správném postupu bělení je možné dosáhnout zesvětlení zubů až o několik odstínů. Konečná barva zubů je však velmi individuální a závisí na mnoha rozličných faktorech.
PharmDr.Andrea Kleinová
Zdroje:
Antonella Tani Botticelli: Dentální hygiena – teorie a praxe, Quintessenz, spol. s r. o., Praha 2002
https://www.zuby.cz/clanek/2122-beleni-zubu-neni-to-tak-jednoduche/
https://zdravi.idnes.cz/zuby.asp?r=zuby&c=A041201_105729_zuby_pol
https://www.qmagazin.cz/content/view/5836/61/