11.11.2011 20:59

 

Není těžké uvěřit, že si na bolesti v zádech během svého života postěžuje až 80 % obyvatel vyspělého světa. Během posledního desetiletí se tento problém rozrostl dokonce do rozměrů epidemie. Stalo se tak nejen díky zvýšenému zájmu odborné i laické veřejnosti o toto téma, ale i díky našim špatným pohybovým návykům.

Bolest zad není nemocí, ale jde o příznak, který může mít nejrůznější příčiny.

Nejčastěji nás trápí bolest v oblasti bederní a křížové (= low back pain), následují bolesti krčních partií a v menší míře se setkáváme s problémy v oblasti hrudní. Je pravdou, že většina potíží nemá závažnou příčinu. Neměli bychom své problémy bagatelizovat, ale začas navštívit lékaře, který zvolí vhodnou diagnostiku a terapii.

Bolesti zad postihují osoby každého věku a všech profesí. Obzvláště jsou ohroženi pracovníci vykonávající těžkou manuální práci (zedníci, kopáči, zdravotní sestry). V tak náročném povolání by měl být vyhrazen nějaký čas ke školení o správné manipulaci s břemeny

a  k prevenci přetížení pohybového aparátu.

Bolesti zad ovšem nezůstávají jen ryze medicínským problémem. Opakovaná pracovní neschopnost a přechod do chronicity u lidí v produktivním věku má důsledky i socio-ekonomické.

 

Páteř je důležitá funkční a protektivní součást našeho těla:

Páteřní sloupec je složen ze 7 krčních, 12 hrudních a 5 bederních obratlů, z kosti křížové a kostrče. Jednotlivé obratle jsou odděleny chrupavčitými ploténkami s rosolovitými jádry, které umožňují ohýbání páteře. Jednotlivé obratle jsou mezi sebou spojeny také malými, ale důležitými klouby nebo jsou srostlé (křížová kost a kostrč). Na tuto strukturu se upínají svaly a vazy. Mícha, z které odstupují nervové provazce do celého těla, probíhá páteřním kanálem.

 

 

Chronická nebo akutní bolest v zádech?

Pokud bolest trvá méně než 3 měsíce, lze ji označit za akutní. Tento termín tedy spíše odpovídá délce trvání než vážnosti potíží. Chronická bolest trvá déle než 3 měsíce nebo se akutní ataka vyskytne nejméně dvakrát do roka.

 

 

Funkční poruchy

Až v 95% je příčina skryta v porušené rovnováze mezi svalovým, vazivovým a kostěným aparátem. Bolest se může objevit náhle, avšak bývá výsledkem delšího působení nežádoucího faktoru. Na rentgenovém snímku nenalezneme žádné signifikantní změny a žádná struktura páteře nejeví známky trvalého poškození. Pacienti trpící tímto druhem bolesti jsou lidé do 55 let, kteří jinak nemají výraznější zdravotní potíže. Problémová oblast se soustřeďuje především kolem bederní páteře a skloubení pánve s kostí křížovou, ale může se rozšířit i na hýždě a stehna. Objevuje se spontánně a může záviset na míře tělesné aktivity. Charakteristickou svalovou nerovnováhou je oslabení břišních a hýžďových svalů a hypertrofie a kontraktury flexorů kyčle a svalů zádových.

Mezi nejčastější provokující faktory se řadí:

• vadné držení těla
• dlouhodobé stání či práce v předklonu
• sedění na židli bez dostatečné opory zad
• nedostatek cvičení a pohybu
• spaní na nevhodné matraci
• zvedání, nošení, tahání a posunování těžkých či velkých břemen nesprávnou technikou
• zakopnutí a upadnutí
• hypermobilita

 

Je třeba mít na paměti, že páteř je robustní část našeho těla stvořená pro fyzickou práci. Proto je správný pohyb tou nejlepší prevencí i léčbou. Při akutních bolestech vyhledáme klid jen na omezenou dobu a brzo začínáme s rehabilitací. Oslabení neaktivních svalů by mohlo situaci jen zhoršit. Musíme být ovšem přesvědčeni, že se jedná o funkční bolest a nedochází k nezvratným změnám. Velmi důležitá je bezpochyby správná a včasná klinická rozvaha.

 

Bolesti při útlaku nervových kořenů

Tuto příčinu diagnostikujeme u méně než 5 % pacientů. V místech, kde nervová vlákna opouštějí míchu, může dojít k výhřezu intervertebrální ploténky a následně útlaku nervového provazce. Tato jednotka se nazývá lidově ischias. Laické pojmenování zahrnuje i projevy dráždění sedacího nervu (n. ischiadicus). Kromě bolestí v krajině bederní a křížové nemocní pociťují změny čití a vystřelující bolesti do dolních končetin a hýždí. Omezen bývá i pohyb ve svalech, které zásobuje utlačený nerv (vázne například chůze po patách či po špičkách).

Závažnější příčiny

V malém procentu případů se za bolestmi v zádech může skrývat závažný problém. Jedná se o abnormality páteře, ankylózující spondylitidu, infekci nebo kolaps obratlového těla, fibromyalgii, teberkulózu či nádor (primární nebo metastázy).

Tento druh potíží vzniká postupně, časem se výrazně zhoršuje a nemá přílišnou spojitost s úrovní naší aktivity.

Přenesené bolesti

Tato forma bolesti nemá původce v oblasti zad, ale příčina se skrývá například v urogenitálním systému (premenstruační syndrom, ledvinová kolika), cévním systému (aneurysma aorty, nebo dokonce infarkt myokardu) nebo se jedná o bolestivé projevy pásového oparu.

 

Kdy navštívit lékaře?

Většina bolestivých záchvatů u funkčních poruch trvá jen několik dnů a sama o sobě ustane.

Jsou však případy, kdy bychom měli kontaktovat lékaře co nejdříve:

• trvá-li bolest více než týden
• bolest je následek poranění, pádu nebo nárazu
• bolest trvá více než několik dní u osob mladších 20 let či starších 55 let

Nebo přidruží-li se:

• horečka
• začervenání nebo otok na zádech
• bolest vystřelující do nohou a za koleny
• pocit slabosti a znecitlivění v končetinách
• poruchy vyprazdňování moče a stolice

 

Co lékař používá k určení správné diagnózy?

 Ve většině případů nemusí lékař používat nákladné vyšetřovací testy, ale vždy by si měl s pacientem promluvit o charakteru bolesti, posoudit jeho celkový zdravotní stav a udělat základní klinické vyšetření.

Další vyšetření většinou navrhne, pokud bolesti neustupují, trvají déle než 6 týdnů nebo má-li  podezření na závažnější problém.

 

 

Zde je několik otázek, které bychom měli být schopni svému lékaři zodpovědět:

• Kdy, kde a jak bolest začala a jak se dále vyvíjela?
• Je bolest ohraničena na určitou oblast nebo je difúzní?
• Šíří se bolest do jiné části těla?
• Jde o bolest chronického nebo akutního rázu? Jak dlouho nás tento problém sužuje?
• Má bolest souvislost s nějakou aktivitou?
• Zhoršuje ji něco?
• Jak se cítíte po probuzení a při stávání?
• Zhubli jste? Kašlete? Máte jiné zdravotní problémy?

 

Podle potřeby si lékař vyžádá další potřebná vyšetření, která zahrnují:

• prostý rentgenový snímek
• CT (počítačová tomografie)
• MRI (magnetická rezonance)
• myelogram (speciální RTG snímek s použitím kontrastní látky )
• laboratorní testy krve

 

Jelikož bolesti zad mají často souvislost s naší psychickou pohodou, může si lékař vyžádat i konzultaci psychologa.

 

A jak je to s léčbou?

Zjednodušeně si můžeme rozdělit léčbu bolestí zad na medikamentózní a nemedikamentózní, operační a neoperační či akutní a dlouhodobou. Pravidlem však zůstává, že by mělo jít o terapii komplexní.

Léčba funkčních bolestí zad akutního rázu je velmi prostá, ale náročná na naši disciplínu.

Režimová opatření spočívají v klidu na pevném lůžku po několik dní. Postupně se zapojujeme do běžných aktivit. Přemíra odpočinku by nám v tomto případě spíše uškodila. Abychom zabránili recidivám, naučme se svá záda chránit a pečovat o ně.

Ke zmírnění bolestí lze užít analgetika s paracetamolem či ibuprofenem. Silnější přípravky jsou k dostání na předpis. K zmírnění bolestí lze také užít působení tepla či chladu. K vymizení problémů by mělo dojít do několika dnů či pár týdnů.

Do budoucna se hodí nácvik správných pohybových návyků a odstranění případných provokujících faktorů.

Pokud se úleva nedostaví do 5 až 6 týdnů, je nutné znovu přehodnotit správnost diagnózy a dosavadního postupu. Je dobré  nechat se doporučit ke specialistovi, který se zabývá fyzioterapií.

U přetrvávající bolesti zad je léčba složitější. I zde je rozhodující zda, je bolest způsobena funkční poruchou či má jiné příčiny.

Co můžeme udělat bez léků?

Základem je péče o záda. Vyhneme si nečinnosti, ale i nadměrné jednostranné zátěži. Není vhodné zvedat těžké předměty a dlouho stát či sedět v jedné pozici.

Fyzioterapeut nám poradí jak posilovat a protahovat svalstvo trupu a hýždí. Pravidelné cvičení by mělo být po odeznění akutního stavu každodenní samozřejmostí.

Přípravná fáze před pohybovou terapii může zahrnovat masáže, působení tepla (infračervená lampa či krátkovlnná diametrie) nebo i chladivé spreje.

 

Trakce, manipulace a mobilizaci smí provádět jen zkušený odborník, který dostatečně zná náš zdravotní stav. V akutním stavu při nervovém postižení jsou takové metody zakázány.

 

Kdy pomohou léky?

Analgetika jsou látky tišící bolest. Nejvíce se používá paracetamol, buď samostatně nebo v kombinaci s kodeinem. Silnější analgetika je možné získat jen na předpis.

 

Nesteroidní antirevmatika zmírňují zánět v poškozené oblasti. Jsou jimi například ibuprofen, naproxen, diklofenak či piroxikam.

 

Myorelaxancia pomáhají lidem, kteří trpí na silně bolestivé křeče v zádech. Jsou naprosto nevhodná při léčbě chronických bolestí, pokud spasmus plní ochrannou funkci před stlačením kořene nervu, při ochablé břišní stěně nebo u páteřních posunů a nestabilit.

 

Antidepresiva jsou určena pro pacienty, u kterých se předpokládá, že na jejich problémech má spoluúčast změněné vnímání bolesti v centrálním nervovém systému.

 

Injekcí se většinou aplikuje steroid(kortizon) s lokálním anestetikem. Lze tak ulevit pacientům s určitým typem bolesti. Používají se injekce do citlivých míst, do kloubních výběžků či epidurální injekce.

 

A co chirurgická léčba?

K tomuto řešení by se mělo sáhnout až po neúspěšné konzervativní léčbě a u potíží, kde může operace opravdu pomoci. Velmi dobré výsledky má chirurgická intervence u výhřezů plotének nebo jiném mechanickém stlačení nervového provazce.

 

Co ještě může pomoci?

Akupunktura či metoda TENS (transkutánní elektrická nervová stimulace). Oba tyto způsoby léčby účinkují pouze u některých pacientů.

 

Základem je prevence.

V péči o naše záda je prevence klíčovým bodem. Správné držení těla by se mělo stát součástí našeho bytí.

Při stoji zatěžujeme rovnoměrně obě končetiny, nepovolujeme břišní svaly, pánev máme podsazenou a náš pohled by měl směřovat přímo. Bederní páteř neprohýbáme dopředu. Takový postoj by neměl být v žádném případě křečovitý a násilný. Pamatujme na to, že i naše nálada ovlivní celkové držení těla a naopak.

Při sezení je důležité mít obě nohy opřeny o celá chodidla, záda i hlavu máme ve zpřímené poloze a bederní oblast nevyklenujeme dozadu do oblouku. Při nákupu židle, pracovního stolu či autosedadel volíme takové, které se dají individuálně nastavit a vyhovují pravidlům správného sezení.

Mnoho lidí si stěžuje na bolesti zad po spánku. Pokud se nejedná o nemoc zvanou ankylozující spondylitida (zde se bolesti a ztuhlost zhoršují v klidu, tedy po klidu na lůžku) většinou je důvodem takových potíží špatná matrace a postel. Matraci bychom měli volit pevnou, která se neproleží. Lepší než rošt je pevná deska. Pod hlavu si podkládáme jen jeden polštář.

Boty, které nosíme, podstatně ovlivňují celkové držení těla, a jejich výběr je tedy nezanedbatelným bodem prevence. Příliš vysoké podpatky nutí horní polovinu těla k záklonu. Tvrdé podrážky nadměrně přenášejí otřesy při chůzi a působí tak negativně nejenom na páteř. V dnešní době je k dostání v obchodech se zdravou obuví mnoho elegantních a vhodných modelů.  

Při manipulaci s břemenem nejdříve posoudíme, zda těleso o takové váze vůbec uneseme. Naučme se zvedat náklad ze dřepu s rovnými zády bez předklonu. Zapojujeme hlavně svaly dolních končetin. Pokud těleso přenášíme, držíme ho co nejblíže k tělu a vyhneme se nadměrnému otáčení trupu.

Pravidelné cvičení je samozřejmostí. Vhodné cviky nám doporučí lékař nebo fyzioterapeut. Pokud pominou akutní bolesti, není důvod, proč se vyhýbat sportu, který jednostranně nezatěžuje páteř a všestranně rozvíjí naši sílu a pohyblivost.

 

Co říci na závěr...?   

 

I když není povzbuzující zjištění, že bolesti zad ovlivňují negativně životy takového množství lidí, boj proti této epidemii máme především ve svých rukou.

                                                                                MUDr. Anna Loučná

Zdroje:

1. https://hcd2.bupa.co.uk/fact_sheets/mosby_factsheets/backpain.html
2. Novák M.: Bolesti zad I. Praha, Triton, 2002
3. Malcolm Jayson: Back pain. London, Dorling Kindersley Ltd., 1999.

Obrázky:

1) www.islamset.com/healnews/ backpain/images/back01.JPG

2) www.backrack.co.uk

3) www.zurfi.com/ photogallery/back_massage.jpg

4) www.nuh.com.sg/healthinfo/ images/dscf1456.jpg