NADÝMANÍ

04.11.2011 21:23

 

Nadýmání a jeho projevy sice zpravidla nepředstavují vážné ohrožení zdraví, ačkoliv v některých případech mohou coby příznak doprovázet i onemocnění značné závažnosti. Zřejmě nejožehavější problém nadýmání však nespočívá v rovině zdravotní ani lékařské, ale zcela evidentně v rovině společenské.

 

Nadýmání, či lidověji řečeno plynatost  v odborné terminologii označujeme výrazem meteorismus. Definováno je nadměrným hromaděním plynů v trávicím ústrojí, zejména ve střevě, a komplikacemi, které z něj vycházejí.

 

 Nahromaděné plyny jsou prostřednictvím přirozených fyziologických pochodů odváděny z těla, což se projevuje v případě odchodu ústy říháním, v případě odchodu konečníkem pak flatulencí.

 

Slovníček:

                 

 meteorismus – z řeckého „meteorizo“: „zdvihat do výše“ odtud též „vzedmutí břicha“

 

flatulence  – z latinského „flatus“, překládaného jako „závan“, „vítr“, „foukání“.

 

Odchod plynů je samozřejmě přítomen i u „zdravých“ lidí, respektive za normálních okolností, kdy nelze hovořit o problémech s nadýmáním. Ve střevě zdravého člověka je běžně přítomno v jednom okamžiku méně než 200 mililitrů plynů. V průběhu celého dne pak odchází konečníkem průměrně 500 mililitrů plynů s frekvencí odchodů zhruba 12krát až 14krát za den, přičemž dvojnásobná frekvence je z lékařského hlediska stále ještě považována za normální stav.

V případě nadýmání, jak již bylo řečeno, se však plyny v zažívacím traktu hromadí ve zvýšeném množství, a to ať už z důvodu nadměrné tvorby, nebo vinou poruchy jejich distribuce a odchodu z organismu.

Přítomnost hromadících se plynů vede k rozepnutí tlustého střeva, které zvětšováním svého objemu může utlačovat orgány uložené v dutině břišní, což se mimo jiné projevuje nepříjemnými bolestivými stavy.

 

Zvýšení množství plynů v trávicím traktu může mít  několik různých příčin.

 

Příčiny

 

Do žaludku se plyny dostávají například v průběhu konzumace potravy, kdy společně s jednotlivými sousty dochází i k polykání vzduchu.

 Svůj podíl má také příjem nápojů sycených oxidem uhličitým („bublinkové“ vody, limonády atp.).

 Zmiňuje se i riziko tvorby plynů v žaludku v souvislosti s reakcí žaludečních kyselin a jedlé sody, která byla (a stále je), často užívaným prostředkem proti „pálení žáhy“.

 Poněkud atypickou možností, která nesouvisí s příjmem potravy a sycených nápojů, je tzv. aerofagie. Jde o projev (zpravidla o tik neurotického původu) definovaný polykáním vzduchu.

 Obdobně může k polykání vzduchu docházet při přítomnosti, či pocitech cizího tělesa v krku, ve snaze se této překážky zbavit. Na vině mohou být i předchozí chirurgické zákroky, které mohou podobné pocity navozovat (tracheotomie aj.). 

 

Do střev se dostává část spolykaného vzduchu z žaludku, kromě toho zde však dochází i k samotné tvorbě plynů.

 

Ty mohou jednak vznikat  v souvislosti s poruchami trávení (dyspepsie), kdy se plyny uvolňují během procesu hnití či kvašení přijaté potravy.

 

Významné množství plynů vzniká zejména v tlustém střevě v případech, kdy se do této oblasti dostávají špatně stravitelné nebo nestravitelné složky potravy. Jde zejména o obtížně stravitelné cukry - např. oligosacharidy a jejich následnou reakci s bakteriální flórou tlustého střeva.

Při tomto procesu vzniká kysličník uhličitý, vodík a v některých případech také metan. Kromě těchto plynů je ve střevě a v zažívacím traktu všeobecně přítomný také kyslík a dusík.

 

Další příčinou nadýmání pak může být nadměrné pronikání plynů z krevního řečiště do střeva, nebo naopak snížené vstřebávání plynů ze střeva do krevního oběhu.

 

Kromě výše uvedených možností se může nadýmání projevovat v závislosti na průběhu rozličných onemocnění zažívacího traktu.

Velmi často se setkáváme s tzv. syndromem dráždivého tračníku – civilizační chorobou, která představuje jednu z nejčastějších příčin bolestí břicha a poruch střevní činnosti. Další, závažnější zdravotní problém, při kterém mimo jiné rovněž dochází k výraznému hromadění plynů, je vznik střevní neprůchodnosti.  

 

Strava  

 

O tom, že Češi a Slováci, ostatně jako řada dalších národů, neholdují příliš zdravému jídelníčku, ale zato ve větším množství konzumují potraviny zdraví ve vyšší míře nepříliš prospívající, zejména tučné pokrmy atd., toho bylo napsáno již mnoho. Odborníci na výživu neustále nabádají ke zvýšení konzumace zeleniny, ovoce, luštěnin a dalších pokrmů, které řada z nás spíše opomíjí. V otázce nadýmání se ovšem na nevhodný jídelníček vymlouvat nelze. Právě s těmi „zdravými“ potravinami má totiž řada lidí trpících nadýmáním nepříliš dobré zkušenosti.

 

Nelichotivé postavení mají v tomto ohledu zejména luštěniny, tedy zejména fazole, hrách a čočka. Jejich nadýmavé účinky mají na svědomí hlavně výše zmíněné oligosacharidy (stachóza, rafinóza), které lidský organismus není schopen klasicky strávit. K trávení těchto cukrů dochází pak až vlivem střevních bakterií, přičemž dochází k zvýšené tvorbě plynů.

Vzhledem k tomu, že jsou oligosacharidy rozpustné ve vodě, doporučuje se proto luštěniny den před kuchyňskou úpravou nechat vymáčet ve vodě.

 

Ani zelenina si ovšem nestojí nejlépe. Nadýmavé účinky se přisuzují cibuli, kapustě, celeru, mrkvi, zelí, česneku a další syrové zelenině i ovoci, například švestkám, jablkům či banánům.

 

Ani mléko a mléčné výrobky nezůstanou ušetřeny kritiky. Společně s luštěninami a syrovou zeleninou se řadí rovněž k „vysoce rizikovým“ potravinám. Nepříjemně zapůsobit ovšem dokáže i čerstvý chléb, nebo např. droždí.

 

Obdobně se nedoporučují ostře kořeněná jídla.

 

Je však nutné zopakovat, že ačkoliv jsou výše uvedené potraviny všeobecně označovány jako nadýmavé, nemusí nutně způsobovat obtíže každému. Trávicí systém každého člověka je do určité míry unikátní a celý proces trávení rovněž. Je proto běžné, že někomu nečiní nejmenší problémy příjem mléka a mléčných výrobků, ale stačí běžná porce luštěnin, a nepříjemné projevy nadýmání mohou zaútočit výraznou silou.  

 

Kromě druhu potravy může s nadýmáním souviset i způsob její konzumace. Všeobecně se doporučuje každé sousto před spolknutím důkladně rozžvýkat, čímž je usnadněno následné trávení. (Nejen) lidé trpící na nadýmání  by rozhodně neměly při jídle spěchat (což je sice rada nad zlato, nicméně v dnešní době je „nespěchat“ pro mnohé prakticky nemožné). Při hltání se do trávicího traktu společně s potravou dostává daleko větší množství vzduchu.

 

Léčba

 

Trvalé problémy s nadýmáním jsou velice nepříjemné a to jak pro svou bolestivost, tak vzhledem ke společenské stránce života pacientů.

K odstranění, nebo alespoň zmírnění potíží lze využít několika různých přístupů. Jejich volba je přitom v první řadě závislá na odhalení vyvolávající příčiny.

 

V případě obtíží spojených s konzumací určitého druhu potravy je vhodné ji ze svého jídelníčku buď vynechat, nebo, je –li to možné, zvolit takovou kuchyňskou úpravu, která nadýmavé účinky eliminuje, nebo alespoň přijatelně omezí. V případě, že je zjištěna alergie na daný druh potraviny, je na místě striktní eliminační dieta.

 

Z přírodních prostředků se proti nadýmání používá například fenyklový či mátový čaj, odvar z kmínu, doporučuje se také konzumace jogurtů s obsahem živých kultur.  

 

Farmakoterapie nabízí několik možných přístupů, v závislosti na původu obtíží a jejich projevech.

 

K dispozici jsou:

 

Deflatulencia – léky snižující povrchové napětí tekutin v trávicím traktu. Do této skupiny patří např. dimeticon či simeticon (Ceolat, SAB simplex, Lefax, Espumisan, aj.)

 

Prokinetika – ovlivňují motilitu trávicího ústrojí. Např. domperidon (Motilium), metoclopramid (Cerucal), itoprid (Ganaton). 

 

Spamolytika – která eliminují křečovité stahy hladkého svalstva. (Algifen, Buscopan).  

 

Je možné využít také různé enzymatické preparáty, které napomáhají procesům trávení (Gastrix, Pancreolan, Panzytrat, a mnoho dalších).

 

Léčiva první uvedené skupiny jsou zpravidla ve volném prodeji, užívání většiny ostatní přípravků (jsou zpravidla na předpis) by mělo být zahájeno pouze na doporučení odborného lékaře.

 

V případě, že nadýmání vzniká na podkladě jiného probíhajícího onemocnění, je samozřejmě na místě adekvátní léčba.

 

 

Rudolf  Hála

Zdroje:

Karel Lukáš: Nadýmání, plynatost. Osobní Lékař, 3/2005, str. 46-48.

Zdeněk Kovařík : Meteorismus. Vznášení, o které nikdo nestojí. Moje Zdraví,  1/2005, str. 62-65.

Velký lékařský slovník On-Line

https://www.maxdorf.cz/maxdorf/vls/