PROBIOTIKA
Růst zájmu veřejnosti o prostředky, které příznivě ovlivňují zdraví, harmonizují organismus a posilují imunitní systém, je v posledních letech více než patrný. Zejména obyvatelé vyspělých zemí, kteří jsou každý den vystavováni působení řady škodlivých látek, patří mezi nejčastější spotřebitele vitamínových a dalších doplňků, které mají výše zmíněné účinky. Díky současným trendům dochází i k vyšší poptávce po tzv. funkčních potravinách. Trh se samozřejmě snaží tuto poptávku náležitě uspokojit a například množství nabízených výrobků s obsahem vlákniny se během minulých let několikanásobně zvýšilo. Tentokrát se zaměříme na další z těchto trendů, který představují probiotika.
Počátky výzkumu v oblasti probiotik spadají do začátku dvacátého století a velkou měrou se o ně zasloužil ruský mikrobiolog, držitel Nobelovy ceny, Ilja Mečnikov, který v roce 1905 izoloval první známé probiotikum Lactobacillus bulgaricus.
Při svých pozorováních se zaměřil na tehdejší obyvatele bulharského venkova, kteří se vyznačovali velmi dobrým zdravotním stavem a dlouhověkostí. Podle Mečnikova se na tomto faktu významně podílela zvýšená a pravidelná konzumace kyselého mléka a mléčných výrobků, které tento laktobacil obsahují. Tato studie, ačkoliv jsou jí přisuzovány mnohé formální chyby, předznamenala další zkoumání probiotických látek a jejich příznivých účinků na lidské zdraví.
Charakteristika
Probiotika definujeme v současné době jako živé mikroorganismy, jejichž užívání má příznivý vliv na zdravotní stav a umožňuje předcházet některým chorobám, případně zlehčit jejich průběh.
Ty mikroorganismy, které jsou užívány jako probiotika, musí ovšem splňovat řadu kritérií, která zaručují jejich bezpečné užívání a prokazatelné účinky. Zcela zásadní je vyloučení jakýchkoliv patogenních vlastností a jejich užití musí být pro lidský organismus bezpečné. Podávají se zásadně v živém stavu, příprava výrobků s probiotickými vlastnostmi musí tedy probíhat takovým způsobem, aby nedošlo k zániku živých kultur a aby množství mikroorganismů bylo dostatečné. Vzhledem k tomu, že působení probiotik se váže na oblast zažívacího traktu, zejména tlustého střeva (viz. níže), musí být tyto látky schopné dostat se úspěšně na místo svého určení. Další kritérium tak představuje zejména odolnost vůči žaludečním kyselinám, působení žluči a schopnost úspěšně přilnout k buňkám sliznice tračníku (kolonocytům).
K nejznámějším zástupcům probiotik patří zejména Lactobacilllus casei, Lactobacillus acidophillus, Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium breve, Bifidobacterium longum a řada dalších. Působení těchto látek má obvykle podobné účinky, v prevenci určitých onemocnění i v jejich léčbě se ale mohou uplatňovat pouze specifické druhy. Množství nově objevených probiotických látek i jejich účinků stále roste, řada probíhajících experimentálních prací a studií, které odhalují další možnosti využití probiotik tento fakt jen dokládá.
Účinky probiotik
Střevní oblasti člověka nebyl v minulých dobách přikládán žádný zásadní význam. Střeva byla považována za pouhé „odpadiště“ již využité potravy, která je určena k vyloučení z organismu. V průběhu let se však tento názor společně s vědeckými objevy velmi rychle měnil, v současnosti je známa již celá řada důležitých procesů a jevů, které ve střevech probíhají a významně se podílejí na celkovém zdravotním stavu člověka.
V tenkém střevě probíhá enzymatické trávení potravy a dochází ke vstřebávání živin, v tlustém střevě dochází se zpětně vstřebává voda a minerální látky. Zbylý odpad, který představují nestrávené zbytky a toxické látky, je pak vylučován stolicí. Látky nestrávené v tenkém střevě jsou následně zpracovány bakteriemi střeva tlustého. Právě složení bakteriálního osídlení výrazně ovlivňuje celkovou rovnováhu střevní mikroflóry. Ta je tvořena čtyřmi sty až pěti sty druhy bakterií o celkovém počtu zhruba 1014. Složení střevní flóry je u každého člověka individuální, výrazně se liší zejména u rozdílných věkových skupin. Většina střevních bakterií je organismu nějakým způsobem užitečná. V tlustém střevě se například podílí na finální fázi trávení cukrů, zejména ve formě vlákniny a škrobů, představují ale i důležitý zdroj vitamínu K. V případě úbytku a nedostatečného zastoupení těchto bakterií však může dojít k převaze těch bakterií, které představují potenciální hrozbu, a tím ke vzniku rozličných onemocnění a komplikací zažívacího traktu. Bakteriální osídlení tlustého střeva má ovšem velmi proměnlivou podobu a je ovlivňováno mnoha faktory. Mezi typické vlivy, které tyto změny způsobují, patří například složení stravy, užívání léčiv (výraznou změnu způsobují zejména antibiotika) a také průběh některých onemocnění.
Probiotika, jejichž nejdostupnějším zdrojem jsou zejména jogurty a zakysané mléčné výrobky, mají řadu vědecky prokázaných pozitivních účinků. Účastní se na tvorbě výživových látek sliznice tračníku, zejména mastných kyselin s krátkým řetězcem a také některých aminokyselin (např. cystein, arginin, glutathion).
Tvoří peptidy, které dokáží eliminovat nebo inaktivovat škodlivé mikroby.
Upravují složení střevní a poševní mikroflóry a stabilizují ji.
Díky snížení pH faktoru a schopnosti potlačit růst hnilobných bakterií dochází k poklesu tvorby rakovinotvorných látek ve střevě, navíc jsou schopné karcinogenní látky chemicky rozložit a zabránit jejich dalšímu působení.
Představují spolehlivý prostředek v prevenci průjmových onemocnění., například po léčbě antibiotiky, po změně stravovacích návyků (např. při dovolené v zahraničí), rotavirové průjmové onemocnění atd.
Působení probiotik je spojeno se vzájemnou součinností dalších látek, které nazýváme prebiotika. Jedná se o složky potravy, které enzymové systémy lidského tenkého střeva nedokáží natrávit. K těmto látkám řadíme zejména oligofruktany, například inulin a také vlákninu. V tlustém střevě se prebiotika stávají substráty mikrobiálních enzymů. Tímto způsobem dochází ke vzniku výše uvedených látek – krátkých mastných kyselin, aminokyselin atd., které slouží jako výživa sliznice tračníku. Směsi probiotik a prebiotik se nazývají synbiotika. Některé výrobky na trhu již obsahují jak probiotickou tak prebiotickou složku (jogurt s živými kulturami a vlákninou).
Prevence
Ačkoliv podávání probiotických látek může zkrátit a zmírnit průběh různých onemocnění, hlavní význam mají zejména jejich preventivní účinky. Své uplatnění nacházejí již u dětí kojeneckého věku, kdy je složení přijímané stravy důležitým faktorem pro zdravý vývoj celého organismu. V tomto ohledu se složení mateřského mléka jeví ve velmi pozitivním světle.
Zažívací trakt novorozeného dítěte zpočátku neobsahuje žádné bakterie, tato situace se po zahájení kojení mateřským mlékem rychle mění. Kromě probiotik a řady dalších prospěšných látek obsahuje totiž mateřské mléko značné množství prebiotik (která, jak bylo řečeno, slouží k výživě probiotických bakterií) a to zejména ve formě oligosacharidů, kterých zde nalézáme až sto druhů. Již po prvním kojení dochází v zažívacím traktu dítěte k výskytu bifidobakterií, které po celý kojenecký věk představují asi 90% celkového zastoupení. Pro srovnání, v dospělém věku je to již okolo 10% a ve věku starším může docházet k dalšímu poklesu.
Z výzkumu MUDr. Ráji Lodinové-Žádníkové z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí, která dlouhodobě sledovala vliv podávání probiotika novorozencům vyplývá, že dostatečné zastoupení probiotik v ranném věku snižuje rizika vzniku některých alergií a infekcí.
U dětí, které nemohly být z určitého důvodu kojeny mateřským mlékem, je složení střevní mikroflóry podobné jakou u dospělých lidí a riziko vzniku alergií a infekcí je větší.
Zdroje probiotik
K základním zdrojům probiotik patří zejména jogurty a kysané mléčné výrobky, k dispozici jsou ovšem i přípravky ve formě kapslí. Při výběru potravin s probiotickými látkami je ale třeba zachovat jistou ostražitost. Základní podmínkou je, aby produkt obsahoval živé kultury a to v dostatečném množství. Takové potraviny mívají obvykle kratší dobu trvanlivosti a je potřeba uchovávat je v chladu. O přítomnosti živých kultur se lze přesvědčit velmi snadno, pokud například jogurt vyjmeme z chladu a umístíme jej na nějakou dobu do teplého prostředí, dojde k typickému vyboulení víčka, což svědčí pro přítomnost živých kultur. Reklama ovšem v současnosti hýbe světem a některé informace, které se z ní dozvídáme o fantastických účincích, nebo o speciální a unikátní živé kultuře toho či onoho probiotického produktu, jsou mnohdy poněkud přehnané, a když ne přímo lživé, alespoň šikovně zkreslené. Žádný jogurt vám pravděpodobně neublíží, ale mnohdy mohou být jeho pozitivní účinky minimální. Proto není od věci se před nákupem probiotických přípravků poradit s odborníkem.
Nežádoucí účinky probiotik nebyly prokázány, v některých případech byly označeny za původce infekčního střevního onemocnění, vždy se však jednalo o pacienty, kteří již trpěli nějakým závažným onemocněním, které mělo za následek značné oslabení imunitního systému. Probiotika jsou jinak velmi dobře tolerována všemi věkovými skupinami a je možné aplikovat je i v období těhotenství.
Závěrem
Složení střevní mikroflóry má značný význam pro zdraví celého těla. Probiotika představují jednoduchou cestu jak nastolit rovnováhu v zažívacím traktu, zlepšit funkci imunitního systému a tím předcházet řadě onemocnění. Probiotika slouží svému účelu již od kojeneckého věku, jsou velmi dobře tolerována a nemají žádné prokazatelné nežádoucí účinky. V době, kdy je složení potravy mnoha lidí značně nevyvážené a užívání antibiotik velmi časté, pomáhá pravidelná konzumace probiotických látek úspěšně chránit lidské zdraví.
-fro-
Zdroje:
MUDr. Karel Lukáš, CSc., Probiotika, Osobní lékař III/2003
Frič P., Probiotika v gastroenterologii, Česká a Slovenská gastroenterologie 55/2001
MUDr. Václava Kunová, Probiotika, www.stob.cz, 02.09.2002